< Back

VÝBĚR Z MONITORINGU EU: PROSINEC 2022

3. 1. 2023

VYBR Z MONITORINGU eu 25

 

  • Italská vláda chce propojit Sicílii se zbytkem Itálie, zaplatí to EU. Italský ministr dopravy Matteo Salvini a evropská komisařka pro dopravu Adina Valeanová podepsali dohodu, která zajistí financování nového mostu, jenž spojí Sicílii se zbytkem Itálie. Podrobné plány mostu přes Messinskou úžinu vznikly již v 90. letech minulého století, žádná italský vláda však doposud nebyla schopna projekt realizovat.
  • Bulharsko chce razit euro mince a již zahájilo přípravy. Jedná se o symbolický krok země, která ještě členem eurozóny není, je ale odhodlaná společnou měnu v budoucnu přijmout. Bulharsko by do eurozóny rádo vstoupilo 1. ledna 2024.
  • Až 56 procent Skotů si přeje nezávislost Skotska na Spojeném království, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Podíl je o šest procentních bodů vyšší oproti podobnému průzkumu z května. Pro setrvání v EU se během hlasování o brexitu vyslovilo 62 procent Skotů.
  • Británie v letošním roce poprvé v novodobé historii vypadne z desítky největších obchodních partnerů NěmeckaV roce 2016 hlasovala většina Britů pro odchod Británie z EU. Od té doby zůstává nejistota vysoká a význam země pro německý obchod klesá. V nedávné době předstihla Británii v žebříčku nejvýznamnějších obchodních partnerů i Česká republika. Ta má před Británii v obchodu značný náskok, takže v listopadu a prosinci bude téměř nemožné tento náskok dohnat.
  • Evropská komise přijala hlavní pracovní program Horizont Evropa na období 2023–2024 ve výši přibližně 13,5 miliardy EUR na podporu výzkumných pracovníků a inovátorů v Evropě při hledání průlomových řešení environmentálních, energetických, digitálních a geopolitických výzev. V rámci širšího programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa s rozpočtem 95,5 miliardy EUR přispěje toto financování k dosažení cílů EU v oblasti klimatu, ke zvýšení energetické odolnosti a k rozvoji základních digitálních technologií.
  • Zájemci mohou podávat přihlášky do soutěže o ceny Nového evropského Bauhausu 2023. Porota v roce 2023 odmění patnáct příkladných iniciativ, které propojují tři stěžejní hodnoty Nového evropského Bauhausu – udržitelnost, estetiku a inkluzi. Přihlášky do soutěže mohou zájemci podávat do 31. ledna 2023 do 19:00 hodin. Bližší informace včetně přihlášky najdete na oficiálních stránkách ZDE.
  • Evropská komise přijala pracovní program Evropské rady pro inovace (ERI) na rok 2023. Tento program poskytuje vědcům a inovátorům v roce 2023 možnosti financování ve výši 1,6 miliardy EUR, které jim umožní rozšířit průlomové technologie a vytvořit nové trhy. Více než půl miliardy EUR je vyčleněno na technologie nové generace v oblastech, které jsou pro Evropu strategické, jako je skladování energie, kvantové technologie, polovodiče a potravinové zabezpečení.
  • Kosovo oficiálně podalo přihlášku do Evropské unie. Příslušný dokument podepsali prezidentka balkánské země Vjosa Osmaniová, premiér Albin Kurti a předseda parlamentu Glauk Konjufca. Pro nejmladší stát Evropy jde spíše o symbolický krok. Členství v EU je pro zemi zatím v nedohlednu. Proces přijetí Kosova potrvá dlouhá léta nebo i desetiletí a bude záviset na tom, zda se balkánské zemi podaří urovnat vztahy se Srbskem, na němž v roce 2008 vyhlásilo nezávislost a které kosovskou nezávislost neuznává.
  • O možném posílení ekonomických vazeb a další spolupráce v době pokračujícího posilování vlivu Číny jednali lídři zemí Evropské unie a jihovýchodní Asie. Na prvním společném summitu se bavili nejen o možnostech obchodu a investic, ale i o společné podpoře otevřených mezinárodních vztahů a právního řádu s ohledem na hrozbu představovanou Ruskem. Do Bruselu vedle prezidentů a premiérů 27 unijních zemí dorazila také desítka vůdců Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN).
  • Ministři členských zemí EU doporučili udělit Bosně a Hercegovině status oficiálního kandidáta na členství v bloku. Udělení kandidátského statusu balkánské zemi navrhla Evropská komise před dvěma měsíci, když informovala o postupu náležitých reforem v zemích usilujících o vstup do EU. V případě Bosny a Hercegoviny nekonstatovala unijní exekutiva zásadní pokroky, přesto více než šest let po formální žádosti země o členství navrhla posunout jednání do další fáze. 
  • Zástupci členských zemí EU se předběžně dohodli s Evropským parlamentem na konečné podobě plánu REPowerEU, který má Unii pomoci vymanit se ze závislosti na ruských fosilních palivech. Program přináší pro tento účel nové granty v celkové výši 20 miliard EUR, které budou státy čerpat skrze dodatky k takzvaným plánům obnovy reagujícím na pandemii. Česku by z nich mělo připadnout zhruba 17 miliard Kč. 
  • Europoslanci drtivou většinou schválili rezoluci v souvislosti s korupčním skandálem, který se týká evropských představitelů a Kataru. V textu požádali o dočasné omezení styků se zástupci tohoto blízkovýchodního státu a pozastavení veškeré legislativní činnosti s ním související. V rámci skandálu čelí několik současných či bývalých pracovníků EP podezření, že výměnou za peněžité i jiné dary sloužili zájmům Kataru.
  • Sacharovovu cenu za svobodu myšlení v Evropském parlamentu převzali zástupci ukrajinského lidu, vedení a občanské společnosti. Skrze video se připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země od února čelí ruské invazi. Sacharovovu cenu za svobodu myšlení každoročně uděluje Evropský parlament. Byla založena v roce 1988 s cílem ocenit jednotlivce a organizace hájící lidská práva a základní svobody.
  • Končící české předsednictví v Radě EU si od analytiků působících v Bruselu vysloužilo pozitivní hodnocení. Trojice expertů v rozhovorech s ČTK ocenila, jakým způsobem Česko přistoupilo k usměrňování debat mezi členskými státy, a vyzdvihla dosažené dohody týkající se podpory Ukrajiny nebo klimatické politiky. Zároveň experti doufají, že ČR bude na unijní scéně aktivní i po předání předsednické štafety Švédsku. Pochvalu si končící předsednictví vysloužilo také od unijních špiček.
  • Česko se letos výrazně posunulo v evropském žebříčku vyspělosti v oblasti otevřených dat z loňského 23. na 12. místo. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise Open Data Maturity Report in Europe, která členské země hodnotí v oblasti otevřených dat a informací veřejného sektoru. V kategorii měření dopadů otevírání dat ČR obsadila dokonce první příčku. 
  • Novou funkci poradce pro národní bezpečnost zřídila na středečním zasedání vláda. Od začátku nového roku ji obsadí nynější poradce premiéra Tomáš Pojar. Poradce bude působit při úřadu vlády a bude odpovídat premiérovi. Jeho jmenování i odvolání náleží vládě. Podle programového prohlášení vlády jde o nadresortního koordinátora pro záležitosti hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závažných nadresortních bezpečnostních problematik. 

 

KOMPLETNÍ INFORMACE A ZPRÁVY NAJDETE VŽDY V PŘÍSLUŠNÉM MONITORINGU EU (VIZ AKTUALITY NÍŽE).

MONITORING SI MŮŽETE POSLECHNOUT TAKÉ JAKO PODCAST NA SPOTIFY ZDE.