< Back

VÝBĚR Z MONITORINGU EU: KVĚTEN 2021

31. 5. 2021

VYBR Z MONITORINGU eu 1

 

  • Evropská unie chce obnovit jednání o obchodní dohodě s Indií, jež jsou fakticky pozastavená od roku 2013. Indie byla v roce 2020 desátým nejvýznamnějším obchodním partnerem sedmadvacítky, export z EU ale stále čelí v Indii v případě některých výrobků vysokým clům. V návrhu se obě strany vyslovují ve prospěch spolupráce na budování svobodného regionu Indického a Tichého oceánu.
  • Brusel dal kvůli sankcím k ledu investiční dohodu, na níž se s Čínou dohodl na konci minulého roku. Dohodu z minulého roku musí ratifikovat Evropský parlament. Některé jeho velké frakce se však dohodly, že dokud budou trvat sankce, které EU uvalila na Čínu zejména kvůli situaci kolem menšinových Ujgurů, dohodě zelenou nedají.
  • ČR a dalších 13 zemí navrhují vznik společné vojenské síly rychlé reakce EU, která by zasahovala při vznikajících mezinárodních krizích. Návrh předpokládá vznik brigády o 5 000 vojácích. Její součástí by mohly být i lodě a letouny a měla by pomáhat zahraničním demokratickým vládám, které budou potřebovat naléhavou pomoc.
  • Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) začala s hodnocením vakcíny CoronaVac, kterou proti nemoci COVID-19 vyvinula čínská společnost Sinovac Life Sciences. Výbor pro hodnocení rizik lékové agentury ve zrychleném režimu zhodnotí výsledky laboratorní i klinické studie.
  • Evropská komise navrhla nový nástroj pro řešení potenciálních rušivých účinků zahraničních subvencí na jednotném trhu. Cílem je odstranit nedostatek v právních předpisech upravujících fungování jednotného trhu: subvence poskytované vládami zemí mimo EU nejsou totiž v současné době z velké míry kontrolovány, zatímco dotace poskytované členskými státy důkladné kontrole podléhají.
  • Evropská unie chce jako prevenci proti praní špinavých peněz zakázat platby v hotovosti nad 10.000 EUR (asi 256.000 korun). Nařízení má být součástí balíčku legislativních návrhů proti praní peněz, který má Komise v úmyslu představit v červenci.
  • Nizozemská vláda poskytne dvě miliardy EUR (51,3 miliardy korun) na projekt, který se má stát jedním z největších na zachycování a skladování uhlíku na světě. Cílem projektu je zachytit oxid uhličitý, který v oblasti rotterdamského přístavu vypouštějí závody a rafinerie, a uložit ho do prázdných plynových polí v Severním moři.
  • Konference o budoucnosti Evropy se dočkala svého oficiálního zahájení. To proběhlo 9. května, na Den Evropy, v sídle Evropského parlamentu ve francouzském Štrasburku. Spouští se tím několikaměsíční debaty občanů o tom, jak by měla v následujících letech EU vypadat a co by měla řešit. Své názory mohou všichni občané EU vyjádřit na digitální platformě konference.
  • Evropská komise aktualizovala průmyslovou strategii EU. Cílem aktualizace bylo prověřit, zda průmyslové ambice sedmadvacítky nejsou v rozporu se současnou situací po koronavirové krizi a zda splní kritéria udržitelnosti, odolnosti, digitálnosti a konkurenceschopnosti. 
  • Evropská komise podala již druhou žalobu na firmu AstraZeneca za nedodržení smlouvy na dodávku vakcín proti COVIDU-19. Zatímco první žalobou chtěla EU zajistit rychlejší přísun vakcín do členských zemí, druhá žaloba se zaměří na skutkovou podstatu sporu a umožní vyžadovat finanční odškodnění.
  • Česká vláda schválila Národní plán obnovy. Prostřednictvím Národního fondu obnovy bude Česká republika čerpat finanční prostředky z nově zřízeného fondu EU, tzv. Nástroje pro oživení a odolnost. Spolu s příspěvkem ze státního rozpočtu bude na restart české ekonomiky formou investic k dispozici téměř 200 miliard korun. Investice půjdou například do ekologičtějších způsobů dopravy, do zdravotnictví, do budování sítí vysokorychlostního internetu či do výstavby nových zařízení předškolní péče pro děti.
  • Evropská komise přijala sdělení o zdanění podniků pro 21. století. To stanoví jak dlouhodobou, tak krátkodobou vizi na podporu oživení Evropy po pandemii COVIDU-19 a zajištění odpovídajících veřejných příjmů v nadcházejících letech. Cílem návrhu je vytvořit spravedlivé a stabilní podnikatelské prostředí, které může podpořit udržitelný růst doprovázený tvorbou pracovních míst v EU a zvýšit strategickou autonomii.
  • EU bude mít v začínajícím sedmiletém období téměř dvojnásobný objem peněz na program Erasmus+, než měla k dispozici doposud. Evropský parlament schválil rozpočet přes 28 miliard EUR, které budou sloužit k financování nejen vysokoškolských výměn, ale i programů vzdělávání dospělých. Součástí programu bude nově i projekt DiscoverEU, který dává čerstvě plnoletým možnost prozkoumat v roce 2022 vlakem celou Evropu.
  • Evropská komise přijala sdělení o svém globálním přístupu k výzkumu a inovacím a evropské strategii mezinárodní spolupráce v měnícím se světě. EU tak hodlá převzít vedoucí úlohu, pokud jde o podporu mezinárodních partnerství v oblasti výzkumu a inovací, a přinášet inovativní řešení, která zajistí, aby naše společnosti byly zelené, digitální a zdravé.
  • Evropský parlament dospěl k provizorní dohodě s Radou EU ohledně zelených certifikátů, které mají usnadnit cestování během pandemie. Certifikát má být dostupný v elektronické i tištěné podobě a bude vyžadovat, aby byla osoba naočkovaná, otestovaná či již prodělala COVID. Za účelem dostupnosti testování se Komise zavázala k mobilizaci minimálně 100 milionů EUR s možností navýšení. Provizorní dohodu teď musí schválit plénum Evropského parlamentu i Rada.
  • Evropská unie ustoupí od plánovaného rozšíření a zvýšení cel na dovoz zboží ze Spojených států, k němuž chtěla sáhnout od června. Evropská komise oznámila, že zahájila s americkou vládou jednání o vyřešení sporu kolem obchodování s ocelí a hliníkem. Obě strany by k dohodě chtěly dospět do konce roku, dosud zavedená cla přitom ponechávají v platnosti. 
  • Evropský výbor regionů spustil novou mobilní aplikaci. Aplikace je dostupná ke stažení pro zařízení iOS a Android a umožňuje zisk informací a upozornění v reálném čase. Uživatel má tak jedinečný přístup ke všem aktualitám, akcím i stanoviskům Výboru regionů dle vlastního výběru prioritních témat.
  • Švýcarsko ve středu po sedmi letech oficiálně ukončilo jednání s Evropskou unií o rámcové smlouvě. Dalo tak najevo, že si nepřeje užší vazby s evropskou sedmadvacítkou. Smlouva měla zajistit právní rámec pro účast Švýcarska na jednotném evropském trhu a zavést mechanismus pro urovnávání sporů, shodu však strany nenašly v zásadních bodech, jakými jsou platy, volný pohyb osob nebo státní dotace.
  • Rakousko bude mít vlastní COVID certifikát. Rakouský parlament nepočkal na jednotný evropský certifikát a schválil svůj vlastní zelený pas. Ten má svým držitelům umožnit vstup do restaurací, hotelů a kulturních domů. Pas má podobu QR kódu, který obsahuje informaci o tom, zda jsou lidé očkovaní proti koronaviru, mají negativní test či zda onemocnění v nedávné době prodělali.
  • Prezidenti a premiéři zemí EU se shodli na přijetí cílených sankcí vůči Bělorusku. V přijatých závěrech bruselského summitu také vyzvali unijní přepravce, aby se vyhýbali přeletům běloruského vzdušného prostoru, a dále vyzvali ke znemožnění přeletů a přistání běloruských aerolinek v zemích EU. Jde o reakci na nedělní vynucené přistání letadla společnosti Ryanair v Minsku.
  • V návaznosti na přijetí pracovního programu pro první rok programu Kreativní Evropa 2021–2027 zahájila Komise nová opatření na podporu kulturních a kreativních odvětví v Evropě i mimo ni. V roce 2021 bude Kreativní Evropa disponovat bezprecedentním rozpočtem ve výši přibližně 300 milionů EUR.
  • EU představila iniciativu „tým Evropa“ týkající se výroby očkovacích látek, léků a zdravotnických technologií v Africe a přístupu k nim. Iniciativa je integrovaný a komplexní podpůrný balíček, který bude ze všech úhlů pohledu odstraňovat překážky ve výrobě zdravotnických výrobků a technologií v Africe a v přístupu k nim, přičemž zásadní v něm budou samotní aktéři a instituce tohoto kontinentu.

 

KOMPLETNÍ INFORMACE A ZPRÁVY NAJDETE VŽDY V PŘÍSLUŠNÉM MONITORINGU EU (VIZ AKTUALITY NÍŽE)

MONITORING SI NOVĚ MŮŽETE POSLECHNOUT TAKÉ JAKO PODCAST NA SPOTIFY ZDE.