< Back

VÝBĚR Z MONITORINGU EU: DUBEN 2021

30. 4. 2021

VYBR Z MONITORINGU eu2

 

  • Předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se zúčastnili jednání s tureckým prezidentem Erdoganem. Diskuze se zabývala možnostmi posílení obchodní spolupráci s Tureckem, možnosti rozšíření celní unie, ale také lidskými právy, které jsou stále v Turecku problematickým tématem.
  • Česko požádalo o pozorovatelský status v Arktické radě. O osudu české přihlášky do Arktické rady se bude hlasovat v květnu. Šance na úspěch přitom není vůbec malá. Česko dle dostupných informací svůj krok diskutovalo se všemi osmi členy Arktické rady a nikdo nevyjádřil negativní postoj.
  • Evropská komise mobilizuje 123 milionů EUR z nového programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa na naléhavě potřebný výzkum variant koronaviruV rámci plánovaného vzniku Úřadu EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) pak zahájila Evropská komise také veřejnou konzultaci, do které je možné se zapojit ZDE
  • Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dospěla po podrobném hodnocení desítek případů úmrtí či zdravotních obtíží k tomu, že výskyt krevních sraženin může být velmi vzácným vedlejším účinkem očkovací látky firmy AstraZeneca. Ke stejnému závěru později došla také u přípravku od firmy Johnson&Johnson. V obou případech však dle zprávy přínosy převažují možná rizika.
  • Evropská komise spustila nový ročník programu #Youth4Regions pro začínající novináře. Studentům žurnalistiky i mladým novinářům otevírá možnost vyrazit do Bruselu a učit se od evropských odborníků právě v oblasti médií a žurnalistiky. Zájemci mohou přihlašovat své články či videa do 12. července.
  • Strana Fidesz maďarského premiéra Orbána hledá po odchodu z Evropské lidové strany nové spojence napříč hranicemi. Pokud se jí podaří najít šest partnerů, může založit zcela novou politickou frakci v Evropském parlamentu.
  • Povinný podíl českých potravin na pultech obchodů nakonec platit nebude. Sněmovna ho na návrh Senátu vyřadila z novely zákona o potravinách. Stvrdila však pokuty za prodej potravin takzvaně dvojí kvality. Půjde o výrobky zaměnitelné za jiné výrobky v ostatních zemích EU, ale s podstatně odlišným složením.
  • Evropská komise zahájila kroky pro to, aby půjčky v rámci dočasného nástroje na podporu oživení NextGenerationEU byly financovány za co nejvýhodnějších podmínek pro členské státy EU a jejich občany. Využita má být diverzifikovaná strategii financování s cílem do roku 2026 získat až 800 miliard EUR v běžných cenách.
  • Evropská komise vyhlásila již osmý ročník soutěže o cenu EU pro inovátorky, tzv. EU Prize for Women Innovators. Jejím cílem je zdůraznit významnou roli žen při uvádění inovací na trh a budování inovativní společnosti. Přihlášky je možné podávat do 30. června.
  • Evropská unie využila možnosti ve smlouvě se společnostmi Pfizer a BioNTech a objednala dalších 100 milionů dávek jejich vakcíny proti COVIDU-19. Firmy to uvedly ve společném prohlášení. Členské státy EU tak letos obdrží celkem 600 milionů dávek této očkovací látky.
  • Česku se dostalo podpory ze strany evropských spojenců v jeho diplomatické roztržce s Ruskem. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ujistil, že Evropská unie stojí jednotně a solidárně za Českem, které vypovědělo ze země část ruských diplomatů kvůli podezření na ruské zapojení do výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014.
  • Výkonná rada Konference o budoucnosti Evropy spustila dlouho očekávanou digitální platformu Konference o budoucnosti Evropy, jejímž cílem je umožnit občanům z celé Unie sdílet a vyměňovat si své nápady a názory na budoucí směřovaní evropského celku. Digitální platforma je plně interaktivní a mnohojazyčná: lidé na ní mohou diskutovat o svých návrzích s ostatními občany ze všech členských států ve 24 úředních jazycích EU.
  • Zástupci členských zemí EU a Evropského parlamentu se shodli na parametrech tzv. klimatického zákona. Podle klíčové normy má EU do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
  • Evropská komise navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, která mají pomoci omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí.
  • Evropská unie zažalovala britsko-švédskou firmu AstraZeneca za nedodržení smlouvy na dodávku vakcín proti COVIDU-19. Tímto krokem chce zajistit rychlejší přísun vakcín do členských zemí.
  • Česko bude moci v následující dekádě čerpat z EU až jeden bilion korun. Je to rekordní částka evropských dotací a má pomoci české ekonomice přiblížit se úrovni západním ekonomikám a zároveň pomoci oklepat se z pandemie COVIDU-19.
  • Evropský parlament se shodl na podobě tzv. digitálních zelených certifikátů, které mají usnadnit obnovení volného pohybu po Evropě. Konečnou verzi návrhu musí ještě projednat jednotlivé členské země, ke konečnému schválení by mohlo dojít v červnu.
  • Provozovatelé internetových stránek budou muset účinněji kontrolovat a odstraňovat příspěvky s teroristickým obsahem. Europoslanci totiž schválili kontroverzní nařízení o mazání teroristického obsahu na internetu. Nařízení, které se týká textů, fotografií i videí, má znemožnit například koordinaci útoků či zveřejňování návodů k výrobě výbušnin.
  • Evropský parlament schválil vznik nového Evropského kosmického programu, který zastřeší všechny dosavadní vesmírné aktivity Evropské unie. V jeho rámci mimo jiné rozšíří svou působnost a posílí kompetence vesmírná agentura GSA, která sídlí v Praze.
  • Evropská komise prověří, zda se v Česku opakovaně porušuje pravidlo o střetu zájmů. Podnětem pro přezkum se stala mimo jiné závěrečná zpráva evropských auditorů, která konstatovala, že premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů, protože stále ovládá holding Agrofert.Pokud by nyní zjistila, že Česko má s dodržováním pravidla o střetu zájmů systémový problém, mohla by ČR přijít o dotace z nového evropského rozpočtu.
  • Evropský parlament jasnou většinou hlasů schválil obchodní dohodu Evropské unie s Velkou Británií, čímž definitivně potvrdil její platnost. Úmluvu, která odbourává většinu celních bariér a usnadňuje obchod mezi sedmadvacítkou unijních zemí a Británií, podepsaly obě strany krátce před koncem roku, v úterý ji pak drtivou většinou potvrdilo 660 poslanců, proti jich hlasovalo pět.

 

KOMPLETNÍ INFORMACE A ZPRÁVY NAJDETE VŽDY V PŘÍSLUŠNÉM MONITORINGU EU (VIZ AKTUALITY NÍŽE)

MONITORING SI NOVĚ MŮŽETE POSLECHNOUT TAKÉ JAKO PODCAST NA SPOTIFY ZDE.