< Back

VÝBĚR Z MONITORINGU EU: BŘEZEN 2021

1. 4. 2021

VYBR Z MONITORINGU eu 4

 

  • Europoslanci strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána opustili poslanecký klub Evropské lidové strany (EPP). Odchod poslanců Fideszu je vyústěním několikaletého vnitřního sporu největší europoslanecké skupiny, zda má v jejích řadách místo strana, která podle mnohých vzdaluje Maďarsko evropským hodnotám.
  • Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) zahájila průběžné hodnocení ruské vakcíny proti COVID-19 Sputnik V. Hodnocení bylo zahájeno na základě dosavadních výsledků laboratorních studií a klinických studií prováděných na dospělých lidech. O společném nákupu této vakcíny však EU zatím neuvažuje.
  • Český soudce David Petrlík  složil slavnostní přísahu a stal se novým členem Tribunálu Evropské unie. Zaujal tak místo po soudci Janu Passerovi, který se loni přesunul k unijnímu soudu nejvyšší instance. Petrlíkův mandát vyprší koncem srpna 2025.
  • Rakousko a Dánsko se do budoucna nebudou při výrobě očkovacích látek spoléhat pouze na EU a společně s Izraelem založí společný fond, ze kterého budou financovat výzkum a vývoj vakcín proti COVID-19. Zváží také investici do jejich výroben.
  • Po dlouhých sporech o její vedení a obsah se instituce EU shodly na podobě Konference o budoucnosti Evropy, tedy veřejné debaty, která má spoluurčit budoucí směřování evropského bloku. Konference po ročním odkladu způsobeným pandemií a zmíněnými spory začne letos v květnu a oproti původnímu plánu nepočítá s reformou evropských voleb a změnou unijního primárního práva. Oficiální zahájení proběhne 9. května na Den Evropy ve Štrasburku.
  • Česko, Slovensko ani Polsko navzdory slibům nepřispěly na světový boj proti COVID-19. Země V4 před rokem na virtuální dárcovské konferenci slíbily, že přispějí 3 miliony EUR na vývoj vakcíny proti COVID-19. Konference se uskutečnila 4. května 2020 a jejím cílem bylo vybrat peníze právě na vývoj vakcíny. Do trojice největších dárců se zařadilo Německo, Spojené státy americké a Velká Británie.
  • Výzkumný institut CEITEC Masarykovy univerzity povede nový mezinárodní projekt Alliance4Life_Actions. Jedná se o projekt mezinárodní aliance výzkumných institucí působících v zemích střední a východní Evropy, který byl vybrán k financování z programu Horizont 2020. Příští tři roky tak budou členské instituce Alliance4Life spolufinancovány z evropského grantu ve výši 2 miliony EUR, který umožní realizaci řady příkladů dobré praxe.
  • Evropská komise schválila podmínečné používání vakcíny proti COVID-19 od americké firmy Johnson & Johnson v zemích EU. Unijní exekutiva to oznámila poté, co preparát získal doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). První dodávka vakcín se se očekává 19. dubna.
  • Přibližně polovina států EU pozastavila během března očkování proti COVID-19 vakcínou AstraZeneca. Jednalo se mj. o Německo, Francii či Itálii. Země očkování dočasně pozastavily kvůli obavám z dopadu na krevní srážlivost. K celé situaci následně vydala stanovisko Evropská léková agentura (EMA), která v souvislosti s případy vážných krevních sraženin zahájila šetření. Dle výsledků šetření je však vakcína bezpečná a její používání riziko vzniku krevních sraženin nezvyšuje. Spojitost mezi vakcínou a obtížemi však nelze zcela vyloučit, proto bude šetření nadále pokračovat.
  • Výbor regionů spouští druhou generaci regionálních hubů, které mají Unii pomoct lépe reflektovat zkušenosti lokálních a regionálních aktérů při přípravě legislativy. Spuštěna byla proto platforma RegHubsíť regionálních styčných bodů, jejichž cílem je pomocí konzultací zapojit klíčové lokální a regionální subjekty napříč členskými zeměmi Unie a nashromáždit jejich zkušenosti s politikami EU v praxi.
  • Evropská komise představila návrh tzv. jednotného covidového pasu. Ten by měl lidem v EU usnadnit cestování a pomoci strádajícímu turistickému ruchu. Digitální zelený certifikát, jak osvědčení nazývá Komise, bude postaven na trojici kritérií, která budou mít stejnou váhu. Jedná se o očkování, negativní PCR test a přítomnost protilátek v těle. Dle dosavadních informací by se covid pasy mohly začít používat nejpozději koncem června.
  • Evropská komise přijala první strategický plán programu Horizont Evropa, nový program EU pro výzkum a inovace v hodnotě 95,5 miliardy EUR. Strategický plán je novinkou programu a stanoví strategické směry pro zacílení investic v prvních čtyřech letech jeho provádění.
  • Evropský parlament schválil rezoluci, která prohlašuje Evropskou unii za zónu svobody pro lidi s menšinovou sexuální orientací a identitou. Europoslanci tím kriticky zareagovali zejména na postup řady konzervativních polských obcí, které v posledních dvou letech přijaly usnesení, v němž se naopak prohlásily za "zóny bez ideologie LGBT".
  • Evropská komise vyplatila České republice miliardu EUR (přes 26 miliard korun) z úvěrového programu EU na podporu zaměstnanosti v mimořádných situacích (SURE). Kromě Česka peníze získalo rovněž Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Litva, Malta a Slovensko. Na konci měsíce pak ČR ze stejného programu obdržela další miliardu EUR. V rámci této platby obdržely finance také Belgie, Španělsko, Irsko, Itálie a Polsko.
  • Evropská unie poprvé za poslední tři desetiletí potrestala porušování lidských práv v Číně. Ministři zahraničí členských zemí schválili přijetí sankcí vůči čtyřem činitelům odpovědným za zacházení s menšinovými Ujgury, které západní politici shledávají brutálním. Kromě EU sankce vyhlásily také USA, Kanada a Británie.
  • Černá Hora zruší svůj kontroverzní program udělování státního občanství výměnou za investice v zemi. Nechce tím zatěžovat přístupová jednání s Evropskou unií, která vede již od roku 2012 a kde již otevřela všech 33 přístupových kapitol a 3 úspěšně uzavřela.
  • Česká republika má jedinečnou příležitost dekarbonizovat svůj průmysl. Otvírá se jí Modernizační fond s rozpočtem 150 miliard korun. Rozdělení fondu má na starosti ministerstvo životního prostředí a již nyní je jasné, že zájem bude obrovský. Většina financí má jít podle MŽP na tři klíčové priority – obnovitelné zdroje, teplárny a energetickou účinnost.
  • Evropská komise zveřejnila plán, jak podpořit ekologické zemědělství v Evropské unii a dosáhnout tak cíle strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, podle nějž má čtvrtina zemědělské půdy v EU do roku 2030 sloužit pro ekologické zemědělství.
  • Koncem minulého týdne byl přijat první roční pracovní program programu Erasmus+ na období 2021–2027. S výrazně navýšeným rozpočtem ve výši 26,2 miliardy EUR doplněným o částku ve výši zhruba 2,2 miliardy EUR z vnějších nástrojů EU bude nový a přepracovaný program financovat vzdělávací mobilitu a projekty přeshraniční spolupráce pro 10 milionů Evropanů všech věkových skupin a ze všech prostředí. Cílem je, aby byl program ještě inkluzivnější a podporoval ekologickou a digitální transformaci.
  • V platnost vstoupil také program EU pro zdraví EU4Health, na období 2021–2027, který má zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví ve všech politikách a činnostech Unie v souladu s přístupem „jedno zdraví“. Program je reakcí EU na pandemii COVID-19, jež má významný dopad na zdravotníky, pacienty a systémy zdravotní péče v EU. V peněžním vyjádření jde o historicky největší program EU v oblasti zdraví.

 

KOMPLETNÍ INFORMACE A ZPRÁVY NAJDETE VŽDY V PŘÍSLUŠNÉM MONITORINGU EU (VIZ AKTUALITY NÍŽE)

MONITORING SI NOVĚ MŮŽETE POSLECHNOUT TAKÉ JAKO PODCAST NA SPOTIFY ZDE.