Na počátku spolupráce Jihomoravského kraje a Šumadijského okruhu na poli vzdělávacím byl vznik lektorátu českého jazyka v Kragujevci. DVOULETÝ KURZ, jenž byl nejprve organizován na Druhém kragujevackém gymnáziu a následně byl přestěhován do prostor Prvního kragujevackého gymnázia, nejstaršího gymnázia v Srbsku, si získal renomé a evokuje v lidech záruku kvality díky své organizaci a doprovodným vzdělávacím projektům, které účastníkům kurzu umožňují uplatnit získané jazykové znalosti v praxi a osobně poznat zemi jejich zájmu. Mezi tyto programy patří:
- jazyková přípravka v Jihomoravském kraji v trvání dvou týdnů, kdy vybraní uchazeči absolvují 60 hodin výuky českého jazyka,
- středoškolská stáž, během níž stráví kurzisté dva měsíce v České republice, a to nejprve v rámci jazykové přípravky a následně na střední škole v Jihomoravském kraji, která je zaměřením co nejvíce podobná jejich škole v Srbsku,
- dvousemestrální kurz na Kabinetu češtiny pro cizince na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Velké oblibě se rovněž těšil projekt poznávacího pobytu v České republice či pracovní stáž srbských vysokoškolských studentů a pracujících v Jihomoravském kraji.
Postupem času ukázala praxe v organizaci kurzu českého jazyka v Kragujevci potřebu rozšíření výuky o hodiny pro zájemce, kteří dvouletý kurz češtiny absolvovali a chtějí si získané znalosti udržovat a rozšiřovat. Z toho důvodu byla nabídka výuky češtiny v Kragujevci doplněna o NAVAZUJÍCÍ KURZ, který každý rok navštěvují noví absolventi dvouletého kurzu, kteří si češtinu a Českou republiku oblíbili a chtějí s ní být alespoň jednou týdně během vyučovacích hodin v bližším kontaktu.
Zájem o výuku českého jazyka se v průběhu let rozšířil i do dalších měst Šumadijského okruhu, čehož byli důkazem kurzisté, kteří na hodiny dojížděli i ze vzdálenějších míst partnerské oblasti. Příspěvková organizace Kancelář JMK proto přistoupila ke kroku, kdy otevřela další lektorát v Srbsku, tentokrát v Arandjelovci. Zahájení VÝUKY v ARANDJELOVCI, městě vzdáleném cca 60 km od Kragujevce, podpořila skutečnost, že Gymnázium „Miloš Savković“, kde výuka do školního roku 2017/2018 probíhala, dlouhodobě aktivně spolupracuje s Gymnáziem Brno, Vídeňská. Studenti školy tak mohli využít získané znalosti z dvouletého kurzu nejen prostřednictvím vzdělávacích projektů KJMK, nýbrž i prostřednictvím programů, které školy společně organizovaly.
Aktivní spolupráce mezi dalšími školami v Jihomoravském kraji a Šumadijském okruhu, jmenovitě mezi Střední školou elektrotechnickou a energetickou v Sokolnicích a První technickou školou v Kragujevci inspirovala KJMK k zavedení výuky češtiny přímo na kragujevacké technické škole. Hodiny češtiny probíhají dvakrát týdně a motivací k učení češtiny pro žáky školy je zejména možnost dokončení studia na Střední škole elektrotechnické a energetické v Sokolnicích prostřednictvím projektu Energie bez hranic, který pro srbské žáky organizuje přímo sokolnická střední škola.
Přínosem vzdělávacích projektů uskutečňovaných příspěvkovou organizací je zejména naplňování Deklarace o spolupráci, kdy bylo od zahájení kooperace umožněno studium na českých vysokých školách několika desítkám srbských studentů ze Šumadije. V současné době má KJMK zmapováno celkem 51 srbských studentů, kteří studují na veřejných vysokých školách v českém jazyce, tj. za stejných podmínek jako čeští studenti, nebo již vysokoškolské studium dokončili. Jejich počet se díky nově přijatým studentům každoročně zvyšuje. Úspěšnost srbských studentů ze Šumadije na českých vysokých školách potvrzuje i fakt, že jsou při studiu ve většině případů finančně podporovaní vládním stipendiem ČR pro zahraniční studenty z rozvojových zemí.
Významnou roli v pozitivním vnímání a přínosu Jihomoravského kraje v Šumadiji hraje i skutečnost, že výběr uchazečů o účast na vzdělávacích projektech KJMK není zatížen protekcí, což je v Srbsku bohužel častý jev. Fakt, že výběr kandidátů probíhá na základě předem stanovených kritérií a čistě závisí na píli a výsledcích uchazečů, ukazuje Srbům nový směr a dává jim naději, že lze uspět vlastním přičiněním a bez kontaktů a protekce.
V roce 2017 zareagovala KJMK na nedostatek lékařů a středního zdravotnického personálu v Jihomoravském kraji otevřením LEKTORÁTU V BĚLEHRADU. Jazykový kurz češtiny v srbském hlavním městě určený pro lékaře a zdravotníky má za cíl připravit vystudované odborníky po jazykové stránce na budoucí profesní uplatnění ve své specializaci v Jihomoravském kraji. Na rozdíl od České republiky je v Srbsku množství mladých lékařů a zdravotnického personálu, kteří nemohou nalézt ve své vlasti odpovídající profesní uplatnění. Výuka češtiny v Bělehradě probíhá jednou týdně v prostorách České besedy pro skupinu začátečníků a skupinu mírně pokročilých.
Na jazykový kurz v Bělehradě navazují projekty v Jihomoravském kraji, které slouží k intenzivní výuce češtiny, její fixaci, k bližšímu poznání Jihomoravského kraje a seznámení s potenciálními zaměstnavateli:
- letní škola slovanských studií na Kabinetu češtiny pro cizince FF MU v trvání čtyř týdnů,
- jednosemestrální studium pro lékaře na FF MU s 15hodinovou týdenní dotací češtiny.
Příspěvková organizace zaměřuje svou činnost i druhým směrem, a to na české studenty Masarykovy univerzity v Brně. Studentům srbštiny a neoborovým studentům srbského jazyka umožňuje účast na letní škole srbštiny ve Valjevu, Srbsku či na poznávacím pobytu v Srbsku. Přínosem není pouze bližší poznání země, aktivní využívání a prohlubování jazykových znalostí, nýbrž i skutečnost, že se z absolventů výše uvedených projektů stávají spolupracovníci KJMK, kteří své znalosti využívají přímo při meziregionální spolupráci Jihomoravského kraje a Šumadijského okruhu. Konkrétně se jedná o čtyři poslední lektory českého jazyka v Srbsku, kteří se účastnili letní školy či poznávacího pobytu a koordinátorku jazykových projektů KJMK.
Lze tedy říci, že investice do vzdělávacích projektů a práce KJMK podporují jak zájem o učení/studium češtiny mezi obyvateli Šumadije, tak i mezi českými studenty srbštiny na Masarykově univerzitě v Brně, kteří najdou díky spolupráci Jihomoravského kraje se Šumadijí uplatnění na trhu práce a vrátí investici do nich vloženou.