< Zpět

VÝBĚR Z MONITORINGU EU: ZÁŘÍ 2021

1. 10. 2021

VYBR Z MONITORINGU eu 10

 

  • Ve všech kamenných prodejnách a internetových obchodech se začala od středy 1. září používat zcela nová verze obecně známého energetického štítku EU pro žárovky a jiné osvětlovací výrobky. Tento krok navazuje na značné zlepšení energetické účinnosti, k němuž v tomto odvětví došlo v posledních letech. Nejdůležitější změnu představuje návrat k jednodušší stupnici A–G. Nová stupnice je přísnější, je navržena tak, aby na třídu A a B zpočátku dosáhlo jen velmi málo výrobků, čímž se ponechává prostor pro postupné uvádění účinnějších výrobků na trh.
  • Connecting Europe Express, speciální vlak vypravený v rámci Evropského roku železnice 2021, vyjel 2. září z lisabonského nádraží. Během své pětitýdenní cesty zastavil ve více než stovce měst a do Paříže, cílové stanice, dorazil 7. října. Začátkem v Lisabonu, ukončením v Paříži a významnou zastávku v Lublani propojila jízda portugalské, slovinské a francouzské předsednictví Rady EU. Z pátku 24. na sobotu 25. září měl vlak zastávku také v Brně.
  • Radní hlavního města schválili připojení Prahy ke společnému evropskému řešení bezdomovectví a bytové nouze. Město se přihlásilo k Lisabonské deklaraci o Evropské platformě pro boj proti bezdomovectví, kterou podepsaly všechny členské státy EU. Cílem Evropské platformy pro boj proti bezdomovectví, která vznikla v letošním červnu, je iniciovat dialog a sdílet znalosti i osvědčené postupy.
  • EU posílila svou schopnost reagovat na nová bezpečnostní rizika a vznikající technologie. V platnost vstoupilo nové nařízení o kontrole vývozu, které zpřísní kontroly obchodu se zbožím dvojího užití – civilním zbožím a technologiemi s možným použitím pro vojenské nebo bezpečnostní účely – a současně posiluje schopnost EU chránit lidská práva a podporovat bezpečné dodavatelské řetězce pro strategické zboží.
  • Ministři financí zemí Evropské unie začátkem září odsouhlasili český Národní plán obnovy. Během září pak byla Česku vyplacena první platba z Fondu obnovy ve výši 915 milionů EUR (více než 23,2 miliardy korun), na kterou měla země nárok v rámci záloh určených k předfinancování jednotlivých projektů. Celkově má Česko v příštích letech dostat až 180 miliard korun.
  • V úterý 7. září se v jihomoravské Lednici sešli premiéři Česka, Rakouska a Slovenska na jednání v tzv. Slavkovském formátu (S3). Hlavními tématy bylo sdílení zkušeností v boji proti pandemii COVIDU-19, možnosti socioekonomického oživení a předcházení bezpečnostním rizikům plynoucím z afghánské krize.
  • Evropská komise přijala svou druhou výroční zprávu o strategickém výhledu nazvanou „Schopnost a svoboda EU jednat“. Komise v ní určila čtyři hlavní globální trendy, které ovlivňují schopnost a svobodu EU jednat. Jsou to: změna klimatu a další výzvy v oblasti životního prostředí, digitální hyperkonektivita a technologická transformace, tlak na demokracii a hodnoty a změny ve světovém řádu a demografii.
  • Evropská komise se rozhodla zaregistrovat evropskou občanskou iniciativu s názvem „Zajištění souladu společné obchodní politiky se Smlouvami EU a s mezinárodním právem“. Organizátoři iniciativy vyzývají Komisi, aby navrhla právní akty založené na společné obchodní politice, které by zabránily právním subjektům EU dovážet výrobky pocházející z nezákonných osad na okupovaných územích, jakož i vyvážet na taková území, aby se zachovala integrita vnitřního trhu a nepodporoval vznik nebo udržování takovýchto protiprávních situací.
  • Začátkem září byl zveřejněn "bleskový" průzkum Eurobarometru, o který požádal Evropský parlament. Obyvatele 27 unijních zemích v něm odpovídali na otázky mířící především na využívání společných evropských prostředků. Celý průzkum, včetně čísel za Českou republiku, najdete ZDE.
  • Předsedkyně Evropské komise Ursula von det Leyenová ve středu 15. září přednesla tradiční proslov o stavu Unie. V něm hovořila zejména o pokroku ve společném boji proti covidové pandemii či o hospodářském oživení. Před poslanci Evropského parlamentu rovněž představila priority unijní exekutivy pro nadcházející rok, mezi nimiž bude zejména naplňování přísnějších klimatických cílů či digitalizace společnosti.
  • Evropská komise navrhla Cestu k digitální dekádě – konkrétní plán pro dosažení digitální transformace evropské společnosti a ekonomiky do roku 2030. Navržený plán stanoví konkrétní mechanismus plnění digitálních ambicí EU vytyčených pro rok 2030.
  • Evropská komise stanovila koncepci Nového evropského Bauhausu. Je v ní uvedena řada politických opatření a možností financování. Cílem projektu je urychlit transformaci různých hospodářských odvětví, jako je stavebnictví a textilní průmysl, s cílem poskytnout všem občanům přístup ke zboží, které je oběhové a méně náročné na uhlík. Nový evropský Bauhaus vnáší do Zelené dohody pro Evropu kulturní a tvůrčí rozměr
  • Ruský prezident Vladimir Putin opět prodloužil platnost svého nařízení o zákazu dovozu potravin ze zemí, které po ruské anexi ukrajinského Krymu na jaře 2014 přijaly sankce proti ruským společnostem a ruským představitelům. Ruská odveta za západní sankce se tak prodlužuje do konce roku 2022. 
  • Evropská unie bude mít od příštího roku nový úřad, který má evropský blok v reakci na pandemii COVIDU-19 lépe připravit na další krizové situace. Evropská komise představila podrobnosti chystaného zdravotního úřadu označovaného zkratkou HERA, který bude mít za úkol uchránit unijní státy před opakováním těžkých dopadů koronavirové nákazy. 
  • Evropská komise vydala novou aplikaci Erasmus+, která představuje nový milník v digitalizaci programu Erasmus+. Aplikace je k dispozici ve všech jazycích EU a každý student v ní získá digitální Evropskou studentskou kartu platnou v celé Evropské unii.
  • Na dobití jakéhokoli mobilního telefonu či tabletu prodávaného v Evropské unii by měla v budoucnu stačit jediná nabíječka. Evropská komise představila návrh pravidel, na jejichž základě se budou všichni výrobci muset přizpůsobit standardu USB-C. Podle unijní exekutivy má sjednocení koncovky nabíjecího kabelu usnadnit život zákazníkům a snížit objem elektronického odpadu.
  • Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD) vedení kancléřským kandidátem Olafem Scholzem, kteří získali 25,7 procenta hlasů. Konzervativní unie CDU/CSU Scholzova soka Armina Lascheta skončila druhá s 24,1 procenta hlasů, což je nejhorší výsledek v poválečných dějinách Německa. O kancléřský úřad po odcházející Angele Merkelové se přihlásili oba volební lídři.
  • Francie uzavřela průlomový pakt s Řeckem a buduje tak evropský pilíř NATO. Dohoda říká, že pokud by třetí stát napadl jednoho ze signatářů, země si vzájemně pomohou, v případě nezbytnosti i s použitím vojenské síly. Země tak uskutečnily první krok k dosažení evropské „strategické autonomie“. Dle Francouzů se jedná o nový krok, který bude bezpochyby vyzývat ostatní země k tomu, aby také posilovaly evropskou strategickou autonomii a evropský pilíř Severoatlantické aliance.
  • Evropská komise zahájila pět nových misí EU, které představují nový a inovativní způsob spolupráce a zlepšení života lidí v Evropě i mimo ni. Cílem misí EU je řešit velké výzvy v oblasti zdraví, klimatu a životního prostředí a dosáhnout v těchto oblastech ambiciózních a inspirativních cílů. Mise jsou novinkou programu Horizont Evropa a bude z nich podporován výzkum, aby byly plněny hlavní priority Komise a nalezeny odpovědi na některé z největších výzev, před nimiž v současnosti stojíme.

 

KOMPLETNÍ INFORMACE A ZPRÁVY NAJDETE VŽDY V PŘÍSLUŠNÉM MONITORINGU EU (VIZ AKTUALITY NÍŽE).

MONITORING SI MŮŽETE POSLECHNOUT TAKÉ JAKO PODCAST NA SPOTIFY ZDE.