< Zpět

VÝBĚR Z MONITORINGU EU: LISTOPAD 2022

6. 12. 2022

VYBR Z MONITORINGU eu 24

 

  • Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v září zůstala na srpnových šesti procentech. Ve své tiskové zprávě to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší byla i nadále v České republice, kde klesla na 2,2 procenta ze srpnových 2,4 procenta. Nejvyšší míru nezaměstnanosti mělo naopak Španělsko, a to 12,7 procenta.
  • V Kyjevě se na samém začátku měsíce uskutečnilo společné zasedání české a ukrajinské vlády. Do Kyjeva s premiérem Petrem Fialou přijeli za český kabinet také tři vicepremiéři a čtyři ministři. Členové české delegace se vedle jednání s ukrajinskými ministry zúčastnili také schůzky s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Cílem cesty bylo vyjádřit jasnou podporu Ukrajině čelící ruské vojenské invazi. Diskuze se vedly také o poválečné obnově Ukrajiny včetně toho, jak by se do ní mohly zapojit české firmy.
  • V úterý 1. listopadu vstoupil v platnost akt EU o digitálních trzích. Nové nařízení ukončí nekalé praktiky společností, které působí jako strážci v ekonomice online platforem. Akt o digitálních trzích definuje, kdy se velká online platforma považuje za „strážce“ a vymezuje řadu povinností, které budou muset tyto platformy dodržovat, mimo jiné zakáže strážcům určité chování. Více informací je dostupných také ZDE.
  • Evropská komise představila plán pravidelné finanční pomoci Ukrajině, podle kterého by Evropská unie v příštím roce půjčila válkou zasažené zemi až 18 miliard EUR na podporu základních funkcí státu. Očekávaný balík unijní exekutiva spojila se závazky Kyjeva ohledně protikorupčních a jiných reforem. Osud dříve slíbených tří miliard zůstává nejasný. Nový mechanismus by Ukrajině přinesl 1,5 miliardy EUR na každý měsíc příštího roku.
  • EU by měla do roku 2030 snížit emise z pěti odvětví dosud nezahrnutých do systému emisních povolenek o 40 procent proti hodnotám z roku 2005. Shodli se na tom zástupci českého předsednictví Rady EU a Evropského parlamentu, kteří dojednali podobu nařízení stanovujícího závazky jednotlivých zemí na omezování emisí ze silniční dopravy, vytápění budov, zemědělství, malých průmyslových provozů a nakládání s odpady. Pravidla stanovují přísnější emisní cíle ze zmíněných odvětví pro jednotlivé členské země v závislosti na výkonu jejich ekonomik.
  • Slovinsko si zvolilo první prezidentku, liberálku a právničku Natašu Pircovou Musarovou, která dříve působila jako komisařka pro ochranu osobních údajů. Pircová Musarová se stala první ženou ve funkci slovinské prezidentky. Kandidovala jako nezávislá, podporu jí vyjádřili mimo jiné bývalí slovinští prezidenti Milan Kučan a Danilo Türk. V prvním kole, které se konalo před třemi týdny, skončila druhá se ziskem 26,88 procenta hlasů.
  • Výcvik ukrajinských vojáků v České republice by se měl do konce příštího roku uskutečnit v pěti čtyřtýdenních turnusech, každého se může zúčastnit až 800 vojáků. První cyklus se uskuteční letos. Celkové náklady na výcvik v ČR se odhadují na 975 milionů korun. Výcvik vychází z bilaterální dohody české a ukrajinské vlády, výhledově však bude převeden pod asistenční misi EU.
  • Země EU se shodly s Evropským parlamentem na rozpočtu Unie na rok 2023, v němž bude 186,6 miliardy EUR. Výsledná dohoda má zajišťovat „realistický přístup“ a bere v potaz možné finanční komplikace, které mohou v příštím roce přijít. Obě strany zdůrazňují, že rozdělení peněz pomůže EU vyrovnat se s aktuálními krizemi a zároveň dále podporovat Ukrajinu.
  • Skotsko nemůže uspořádat druhé referendum o nezávislosti bez souhlasu vlády v Londýně, rozhodl britský nejvyšší soud. Verdikt představuje neúspěch pro skotské nacionalisty, kteří plebiscit plánovali na příští rok. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová uvedla, že je rozhodnutím soudu zklamaná, bude ho ale respektovat. Britská vláda souhlas s novým referendem odmítá s tím, že Skotové už v roce 2014 měli příležitost vyjádřit se k samostatnosti a odmítli ji. 
  • Podle zjištění sociologického ústavu STEM se česká veřejnost spoléhá v bezpečnosti a ochraně proti Rusku na Evropskou unii. Nadpoloviční většina Čechů soudí, že by se státy Unie měly společně chránit před působením Ruska, které před devíti měsíci zahájilo invazi na Ukrajinu, a společně by měly postupovat také při ochraně hranic, řešení migrace, výcviku armád nebo nákupu plynu. Kompletní výsledky výzkumu najdete ZDE.
  • Evropská komise po letech končí se speciálním monitoringem Rumunska. Dle vyjádření Rumunsko dostatečně pokročilo v reformě soudnictví a boji proti korupci, Komise proto hodlá ukončit speciální monitoring země. Ten v Rumunsku probíhá od jeho vstupu do sedmadvacítky v roce 2007 v rámci tzv. Mechanismu spolupráce a ověřování (CVM). 
  • Europoslanci schválili rezoluci, ve které označují Rusko za stát podporující terorismus kvůli záměrným útokům ruské armády na civilní cíle na Ukrajině. Vyzvali také unijní orgány, aby zařadily na seznam teroristických organizací některé jednotky bojující na ruské straně na Ukrajině, například soukromou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu. Parlament by také chtěl vytvořit systém válečných reparací hrazený z prostředků zabavených ruskému státu. 
  • Komise schválila financování ve výši přesahující 380 milionů EUR pro 168 nových projektů po celé Evropě v rámci environmentálního a klimatického programu LIFE. Projekty v rámci programu LIFE, které jsou jádrem Zelené dohody pro Evropu, mohou pomoci EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a naplnit její cíle v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí.
  • Evropská kosmická agentura (ESA) představila nový tým astronautů pro vesmírný programČlenem záložního týmu je i český stíhací pilot Aleš Svoboda. Uspěl jako jediný z přibližně 200 Čechů, kteří se do projektu přihlásili. Vedení agentury také oznámilo, že rozpočet na příští tři roky bude téměř 17 miliard EUR, což je výrazné navýšení, ale méně než 18,5 miliardy EUR, které požadoval její generální ředitel.
  • Komise zveřejnila výzvu k podávání návrhů na rok 2023 v rámci programu Erasmus+. Díky ročnímu rozpočtu ve výši 4,2 miliardy EUR zvyšuje program Erasmus+ podporu inkluze, aktivního občanství a demokratické participace a zelené a digitální transformace v EU i na mezinárodní úrovni. Dále byla zveřejněna výzva k předkládání návrhů v rámci Evropského sboru solidarity na rok 2023. 
  • EU a Kanada zahájily formální jednání o přidružení k programu Horizont Evropa. Přidružení k tomuto programu je nejsilnější formou spolupráce, kterou EU nabízí v oblasti výzkumu a inovací. Umožní výzkumným pracovníkům a organizacím v Kanadě spolupracovat na programu za stejných podmínek se subjekty z členských států EU. Budou mít rovněž přístup k financování z programu Horizont Evropa a sítím výzkumných pracovníků v Evropě i mimo ni.
  • Velvyslanci členských zemí Evropské unie dosáhli pokroku v roky trvajícím procesu, když se dohodli na vyjednávací pozici ohledně zrušení vízové povinnosti pro občany Kosova. Rada EU oznámila, že bude v jednáních s Evropským parlamentem prosazovat, aby k liberalizaci vízového režimu došlo nejpozději se začátkem roku 2024. Nalezení společné pozice bylo jedním z cílů českého předsednictví v Radě EU.
  • Evropská komise zveřejnila svou první zprávu o stavu zdravotní připravenosti. Zpráva zdůrazňuje pokrok, jehož bylo od začátku pandemie COVID-19 dosaženo v oblasti připravenosti a reakce, přičemž se zaměřuje zejména na lékařská protiopatření. Rovněž identifikuje nové výzvy, jimž čelí orgány veřejného zdraví, a nastiňuje konkrétní opatření, která Komise přijme, aby tyto výzvy přímo řešila.

 

KOMPLETNÍ INFORMACE A ZPRÁVY NAJDETE VŽDY V PŘÍSLUŠNÉM MONITORINGU EU (VIZ AKTUALITY NÍŽE).

MONITORING SI MŮŽETE POSLECHNOUT TAKÉ JAKO PODCAST NA SPOTIFY ZDE.