< Zpět

VÝBĚR Z MONITORINGU EU: KVĚTEN 2022

5. 6. 2022

VYBR Z MONITORINGU eu 18

 

  • Kyjev vyplnil druhou část žádosti o členství v Evropské unii. Ukrajina nyní k dosažení statusu kandidátské země od Evropské komise potřebuje kladné hodnocení a následně i souhlas všech členských států. Ačkoli šéfka Evropské komise při návštěvě Kyjeva ubezpečila Ukrajinu, že Brusel stojí o přijetí východoevropské země do EU, sedmadvacítka zjevně není v názoru na tuto problematiku zcela jednotná. Naděje na zrychlený vstup Ukrajiny do EU totiž hatí Rakousko. Dle jeho zástupců na status kandidátské země EU čekají i další země a přijetí Ukrajiny by v současnosti nemělo být na stole.
  • Evropská komise představila šestý balík sankcí za ruskou agresi na Ukrajině. V novém sankčním balíku Komise navrhuje do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do EU. Evropský blok v rámci sankcí rovněž odpojí od mezinárodního platebního systému SWIFT největší ruskou banku Sberbank a dva další bankovní domy. Komise chce také potrestat představitele ruské armády odpovědné za zvěrstva proti civilistům v Buče a za útok na Mariupol. Sankce dopadnou také na trojici ruských státních televizí šířících kremelskou propagandu. 
  • Evropský parlament schválil návrh reformy evropských voleb, jejímž cílem je sjednotit způsob výběru europoslanců v jednotlivých členských státech, zavést celoevropský volební obvod a dát občanům možnost mluvit do výběru šéfa Evropské komise. Na nový volební proces a dodržování předpisů by měl podle představ europoslanců dohlížet nově vytvořený Evropský volební úřad. O této iniciativě budou nyní jednat členské země. 
  • Evropská komise oznámila pět projektů, které byly vybrány v rámci výzvy k předkládání návrhů na rozvoj stěžejních demonstračních projektů Nového evropského Bauhausu, na něž uvolní částku 25 milionů EUR. Každý z pěti vybraných projektů obdrží financování přibližně ve výši 5 milionů EUR. Jejich realizace proběhne v jedenácti členských státech (Belgii, Česku, Německu, Dánsku, Řecku, Chorvatsku, Itálii, Lotyšsku, Nizozemsku, Slovinsku a Portugalsku) a také v Norsku a Turecku. Zaměří se na témata, jako jsou renovace budov, oběhovost, umění, kulturní dědictví, vzdělávání, inteligentní města, obnova měst a venkova a další
  • Evropská komise zřídila Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS), jeden z ústředních stavebních kamenů silné evropské zdravotní unie. EHDS pomůže EU dosáhnout výrazného pokroku ve způsobu, jakým je po celé Evropě poskytována zdravotní péče. Dá lidem možnost kontrolovat a využívat jejich zdravotní data v domovské zemi nebo v jiných členských státech. 
  • U příležitosti Dne Evropy (9.5.) oficiálně ukončila činnost Konference u budoucnosti Evropy a předsedové Evropského parlamentu, Komise a Rady obdrželi závěrečnou zprávu s návrhy na reformu EU. Tato rok trvající diskuze mezi občany a politickými představiteli vyvrcholila zprávou, zaměřenou na 49 návrhů, obsahujících konkrétní cíle a více než 320 opatření, jimiž se mají orgány EU zabývat. 
  • Valné shromáždění OSN zvolilo Českou republiku do Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Nahradí v ní Rusko, jemuž bylo členství pozastaveno po invazi na Ukrajinu. Moskva následně 47člennou Radu opustila. Pro Českou republiku, která byla jediným kandidátem, hlasovalo 157 členů VS OSN, 23 se hlasování zdrželo. Rada OSN pro lidská práva sdružuje 47 států a jejím cílem je prosazování a ochrana lidských práv po celém světě. 
  • Evropská komise přijala změnu pracovního programu Horizont Evropa na období 2021–2022, kterou navýšila jeho rozpočet o téměř 562 milionů EUR na další podporu misí EU zaměřených na inovativní řešení ekologických, zdravotních a digitálních výzev a dalších opatření na posílení evropského inovačního ekosystému. Rozpočet programu na roky 2021 a 2022 tak nyní dosahuje celkové částky téměř 16 miliard EUR. 
  • Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg jejich rozhodnutí přivítal, stejně jako řada členských států. Odmítavý postoj nicméně stále vyjadřuje Turecko, které svůj souhlas podmiňuje mimo jiné tím, že Finsko se Švédskem vydají členy kurdských organizací, které Ankara považuje za teroristy.
  • Británie chce jednostranně prosadit změny v tzv. severoirském protokolu, který je součástí dohody o vystoupení země z EU. Britská vláda hodlá v nejbližších týdnech předložit zákon, který by umožnil zjednodušení přepravy zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Takový krok by však byl porušením právně závazné dohody o brexitu. Brusel varoval, že jednostranné kroky Londýna jsou nepřijatelné a Unie na ně bude reagovat.
  • Chorvatský parlament podle očekávání schválil většinou hlasů zákon o zavedení eura jako oficiální měny v zemi. Euro by se mělo v Chorvatsku stát oficiální měnou od ledna příštího roku. Cílové datum přechodu na euro nicméně ještě vyžaduje kladné hodnocení ze strany Evropské komise a odpovídající rozhodnutí Rady EU.
  • Evropská komise navrhuje, jak se zbavit závislosti na ruských energiích. Unijní exekutiva chce v rámci zveřejněného balíčku například zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2030 na 45 procent místo dosud plánovaných 40 procent. Součástí balíčku je také návrh na výraznější zvýšení energetické účinnosti či nahrazení části ruského plynu nákupy LNG ze Spojených států, Kataru a dalších zemí.
  • Evropská komise žaluje Česko a další čtyři státy EU za to, že nevynucují nová unijní pravidla pro obsah audiovizuálního vysílání přijatá v roce 2018. Komise požádala Soudní dvůr EU o vyměření pokuty, neboť české orgány nezapracovaly obsah směrnice do vnitrostátního práva. Samotné podání žaloby nastane až s odstupem několika týdnů, do té doby má Praha prostor na urychlené dokončení transpozičního procesu.
  • Evropská komise oznámila 63 regionů, sedm měst a čtyři členské státy, které byly vybrány pro pilotní projekt iniciativy vyvinuté společně s Evropským výborem regionů – partnerství pro regionální inovace. Účastníci pilotní akce mohou sdílet osvědčené postupy a společně vyvíjet a testovat nástroje k mobilizaci více různých zdrojů financování a politik a propojit regionální a vnitrostátní programy s iniciativami EU pro ekologickou a digitální transformaci.
  • Česko dostane z fondů Evropské unie 27,4 milionu EUR na pomoc s uprchlíky z Ukrajiny. Kromě ČR získají peníze od Evropské komise také Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Celková částka, kterou Komise nyní z fondů pro vnitřní záležitosti uvolní, je 248 milionů EUR. Peníze mají sloužit především na jídlo, dopravu a ubytování lidí prchajících před ruskou invazí. 
  • Až 75 % občanů ČR si myslí, že počet a intenzita dezinformací v ČR se navyšuje. Vyplývá to z výzkumu agentury Ipsos. Pokud občané ČR narazí na dezinformaci týkající se války na Ukrajině a jsou schopni ji rozeznat, většinou na ni nikterak nereagují (36 % Čechů, 43 % Slováků), dále až 22 % Čechů upozorní své okolí, že se jedná o dezinformaci a nakonec jen 3 % Čechů napíše opravu dezinformace na vlastním profilu sociálních sítí. 
  • Evropská komise přijala dohodu o partnerství s Českou republikou, v níž se stanoví investiční strategie ČR v rámci politiky soudržnosti v hodnotě 21,4 miliardy EUR na období 2021–2027. Fondy politiky soudržnosti budou i nadále podporovat české regiony při prosazování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a plnění priorit EU, jako je ekologická a digitální transformace, včetně čisté dopravy. 
  • Statistický úřad EU Eurostat zveřejnil dokument Udržitelný rozvoj v Evropské unii – monitorovací zpráva o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU za rok 2022“, který poskytuje statistický přehled o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v EU. Z údajů obsažených ve zprávě vyplývá, že EU dosáhla v posledních pěti letech pokroku při plnění většiny cílů v souladu s prioritami Komise v zásadních oblastech politiky, jako jsou Zelená dohoda pro Evropu, Digitální strategie a Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv. Pokrok při dosahování některých cílů byl rychlejší než u jiných a k odklonu od cílů udržitelného rozvoje došlo pouze v několika konkrétních oblastech.

 

KOMPLETNÍ INFORMACE A ZPRÁVY NAJDETE VŽDY V PŘÍSLUŠNÉM MONITORINGU EU (VIZ AKTUALITY NÍŽE).

MONITORING SI MŮŽETE POSLECHNOUT TAKÉ JAKO PODCAST NA SPOTIFY ZDE.