< Zpět

VÝBĚR Z MONITORINGU EU: ŘÍJEN 2022

1. 11. 2022

VYBR Z MONITORINGU eu 23

 

  • Polsko požaduje od Německa válečné reparace. Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau podepsal v pondělí diplomatickou nótu, v níž Polsko oficiálně požaduje po Německu válečné reparace za škody způsobené během druhé světové války. Částka se pohybuje okolo 1,3 bilionu EUR. 
  • Maďarský parlament přijal první z balíku protikorupčních zákonů. Vláda premiéra Viktora Orbána se krokem pokouší zabránit ztrátě peněz z fondů Evropské unie kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Pokud Budapešť do dvou měsíců situaci napraví, může vzít Brusel návrh zpět. 
  • Společný podnik pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC JU) oznámil výběr šesti lokalit, kde budou umístěny první evropské kvantové počítače. Jedná se o Česko (Národní superpočítačové centrum IT4Innovations v Ostravě), Německo, Španělsko, Francii, Itálii a Polsko. Technologie budou integrovány se stávajícími superpočítači a vytvoří širokou celoevropskou síť.
  • Ve čtvrtek 6. října se na Pražském hradě uskutečnilo historicky první jednání širšího formátu evropských zemí, tzv. Evropské politické společenství (EPS), kterého se zúčastnili představitelé celkem 44 evropských zemí. V rámci této nové platformy se evropští lídři sešli k diskuzi o klíčových tématech týkajících se evropského kontinentu. EPS představuje fórum pro politickou koordinaci evropských zemí napříč kontinentem.
  • Země EU se shodly na rozdělení přibližně 20 miliard EUR určených k podpoře energetické nezávislosti na Rusku. Ministři financí podpořili návrh připravený českým předsednictvím, na jehož základě budou moci členské země využít při přechodu k novým zdrojům energií část peněz z unijních fondů získaných prodejem emisních povolenek. Česká republika by měla dostat asi 16,7 miliardy korun.
  • Evropský parlament učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného nabíjecího řešení pro chytré telefony, tablety a další přenosná zařízení. Europoslanci podle očekávání schválili finální verzi směrnice, podle níž budou muset výrobci od podzimu 2024 používat výhradně standard USB-C. 
  • Velvyslanci zemí EU se shodli na novém balíku sankcí za pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině. Součástí celkově osmé sankční sady je dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu. EU také rozšíří zákaz vývozu některých strategických technologií do Ruska či dovozu ruských produktů jako je ocel či dřevo. Na sankční seznam přibudou více než tři desítky Rusů.
  • Rakušané si zvolili spolkového prezidenta. Funkci se rozhodli ponechat dosavadnímu prezidentovi Alexanderu Van der Bellenovi, který v prvním kole získal jasnou většinu hlasů. Van der Bellen získal přibližně 56 % hlasů a s nimi i jednoznačné vítězství. 
  • K evropskému „obrannému štítu“ se chce přidat 12 zemí. Návrh německého kancléře Olafa Scholze integrovat obranné systémy evropských zemí do evropského systému protivzdušné obrany dostává ve světle eskalace války na Ukrajině a obav z mezikontinentálních balistických střel první obrysy. K evropskému obrannému štítu se má podle očekávání připojit 12 zemí – Belgie, Bulharsko, Česko, Estonsko, Finsko, Norsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Nizozemí.
  • Evropská komise doporučila členským zemím Evropské unie udělit Bosně a Hercegovině status kandidáta pro přijetí do bloku. Bosna a Hercegovina formálně o vstup do EU požádala ze začátku roku 2016, navazující procesy však postupovaly velmi pomalu. Komise v nové výroční zprávě opakovaně uvádí, že balkánská země je v raných fázích příprav na jednání o vstupu do EU. Udělení kandidátského statusu sice doporučuje, zároveň ale tento krok spojuje s podniknutím dalších kroků.
  • Ukrajinští uprchlíci budou mít nárok na dočasnou ochranu v zemích EU nejméně do března 2024. Unie dá rovněž běžencům možnost ucházet se o práci v různých členských zemích prostřednictvím nové internetové platformy. Od začátku války získaly v zemích EU dočasnou ochranu přes čtyři miliony lidí z Ukrajiny, nejvíce v Polsku. Česko ji udělilo více než 443 tisícům Ukrajinců.
  • V návaznosti na oznámení předsedkyně Ursuly von der Leyenové v projevu o stavu Unie v roce 2022 přijala Komise svůj návrh na vyhlášení roku 2023 Evropským rokem dovedností. V rámci něj Komise navrhuje dát celoživotnímu učení nový impuls.
  • Evropská komise zmrazí kohezní peníze pro Varšavu. Polsko mělo v rámci víceletého finančního rámce na období 2021-2027 získat z Fondu soudržnosti 75 miliard EUR. Kvůli nesplnění podmínek týkajících se nezávislosti soudů, což je dlouhodobě sporná záležitost mezi EU a polskou vládou, však Komise zmrazí proplácení projektů.
  • Evropská komise vydala svůj pracovní program na rok 2023. Vytyčila si v něm smělý plán reakce na současnou mnohostrannou krizi dopadající na každodenní život Evropanů. Pracovní program zahrnuje 43 nových politických iniciativ, které se dotýkají všech šesti hlavních cílů politických směrů předsedkyně von der Leyenové, a navazuje na její projev o stavu Unie v roce 2022.
  • Poslanci Evropského parlamentu rozhodli o udělení Sacharovovy cenu za svobodu myšlení za rok 2022 statečnému ukrajinskému lidu. Udělení Sacharovovy ceny vyzdvihuje úsilí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského spolu s úlohou jednotlivců, zástupců iniciativ občanské společnosti a státních a veřejných institucí.
  • Evropský parlament přijal usnesení vyzývající členské státy Evropské unie, aby umožnily Rumunsku a Bulharsku připojit se k Schengenskému prostoru volného pohybu. Vstup těchto dvou zemí však následně zamítl nizozemský parlament, který obě země požádal, aby předložily více důkazů o tom, že bojují s korupcí.
  • Slovensko po vraždě v queer baru zesílí boj proti extremismu a nenávistným projevům. Ministerstvu vnitra s tím má pomoci nový analytický nástroj, který bude monitorovat data a identifikovat známky radikalizace, nenávistných projevů a extremismu. Slovenská policie už nyní shromažďuje informace o nenávistných projevech vůči LGBTIQ+ lidem.
  • Český plán pro provádění společné zemědělské politiky EU je po více než třech letech příprav hotov a čeká jej finální schválení Evropskou komisí. Plán slibuje mezi zemědělce, potravináře a lesníky rozdělit v letech 2023 až 2027 zhruba 200 miliard korun z evropského a národního rozpočtu. Odborníci i zástupci menších zemědělských podniků a ekologů jej považují za dobrý, mohl být ale podle nich mnohem ambicióznější. 
  • Další z legislativy klimatického balíčku Fit for 55 dosáhla shody na úrovni členských států. Všechny novostavby v Evropské unii budou od roku 2030 povinně bezemisní, nové úřední budovy tuto podmínku musejí splnit už o dva roky dříve. Na všech nových domech bude také od konce roku 2029 povinné umístění solárních panelů, jejichž instalaci musejí nové nerezidenční budovy umožňovat od konce roku 2026.

 

KOMPLETNÍ INFORMACE A ZPRÁVY NAJDETE VŽDY V PŘÍSLUŠNÉM MONITORINGU EU (VIZ AKTUALITY NÍŽE).

MONITORING SI MŮŽETE POSLECHNOUT TAKÉ JAKO PODCAST NA SPOTIFY ZDE.