< Zpět

VÝBĚR Z MONITORINGU EU: DUBEN 2022

4. 5. 2022

VYBR Z MONITORINGU eu 17

 

  • Litva oznámila, že jako první země EU přestala odebírat plyn z Ruska. Odběr byl ukončen už na začátku dubna. K tomuto kroku přistoupilo ministerstvo energetiky v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a s požadavkem Moskvy, aby odběratelé ze seznamu tzv. „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech.
  • Řecko splatilo Mezinárodnímu měnovému fondu poslední část svého dluhu ve výši dvou miliard dolarů (zhruba 44 miliard korun). Řecko si od MMF a Evropské unie půjčilo v letech 2010 až 2018 zhruba 260 miliard EUR kvůli vážným problémům se svými veřejnými financemi. Předčasné splacení poslední tranše, kterou mohly Atény uhradit do roku 2024, má vyslat pozitivní signál finančním trhům a ušetří řecké státní pokladně desítky milionů EUR. 
  • Viktor Orbán zůstává maďarským premiérem. Jeho konzervativní strana Fidesz opět uspěla v parlamentních volbách a současně si v tamějším parlamentu udrží ústavní většinu.
  • Evropská unie zahájí disciplinární řízení s Maďarskem. První krok podnikne Komise v souvislosti s nerespektováním pravidel právního státu ze strany Maďarska, které v důsledku může čelit pozastavení čerpání peněz z unijních fondů. Maďarsko je první zemí, která čelí tomuto konkrétnímu mechanismu, zavedenému na začátku roku 2021.
  • Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navštívila Kyjev. S cílem podpořit snahu Ukrajiny stát se členem Evropské unie předala Von der Leyenová prezidentu Zelenskému dotazník, na jehož základě se bude EU o přijetí Ukrajiny rozhodovat. Tento dotazník již Ukrajina vyplnila a zaslala zpět Evropské komisi.
  • Evropská komise zahájila s Českem řízení kvůli tomu, že podle jejích kontrol nedostatečně třídí odpad před jeho umístěním na skládku. Dle exekutivy EU má Česko mezery v právních předpisech, které by měly tento problém na základě unijní směrnice řešit. Českým úřadům již zaslala výzvu k nápravě situace. Praha má dva měsíce na reakci.
  • Dánsko chce skončit se zemním plynem do roku 2030, a to i přesto, že si takový plán žádá krátkodobé zvýšení jeho produkce. Země kromě klimatických ambic nechce být dále závislá na plynu z Ruska. Dánská vláda proto představila nový energetický balíček s názvem Dánsko má na víc II, který počítá se zvýšením produkce zelené energie a bioplynu.
  • EU na konferenci „Náš oceán“ na Palau obnovila své závazky týkající se mezinárodní správy oceánů. Představila zde seznam 44 závazků na období 2020–2022 ve výši téměř 1 miliardy EUR a předložila přitom své největší závazky co do hodnoty, jaké kdy byly během konference „Náš oceán“ nabídnuty. 
  • Se členstvím České republiky v NATO souhlasí 78 procent lidí v Česku, nejvíce od roku 1994. Vzrostla také podpora Evropské unie, ukázal průzkum agentury STEM z přelomu března a dubna. Třetina Čechů kvůli válce na Ukrajině považuje bezpečnostní situaci ve střední Evropě za špatnou a jen necelá desetina si myslí, že zde nehrozí žádný konflikt. 
  • Komise navrhla rámec na ochranu duševního vlastnictví pro oblast řemeslných a průmyslových výrobků. Ten má umožnit výrobcům chránit řemeslné a průmyslové výrobky spojené s jejich regionem a jejich tradiční know-how, s účinností v Evropě i mimo ni.
  • Emmanuel Macron obhájil svůj mandát a bude prezidentem Francie dalších pět let. Stávající šéf Elysejského paláce porazil krajině pravicovou političku Marine Le Penovou, když získal 58,55 procenta hlasů. Macrona však volilo podstatně méně Francouzů, než před pěti lety, kdy se stal prezidentem poprvé.
  • Slovinci v parlamentních volbách hromadně hlasovali pro změnu, a ukončili tak vládu Janeze Janši. Předali osud země do rukou Robertu Golobovi, vůdci ekologického Hnutí za svobodu, který chce vést progresivní koalici. Golob i zástupci ostatních středolevých stran opakovaně prohlásili, že jejich prvním krokem bude podpora návrhu zákona předloženého občanskou společností, který zruší škodlivé zákony a opatření přijatá odcházející vládou.
  • Britská vláda se chystá již počtvrté odložit zavedení pobrexitových kontrol na dovoz čerstvých potravin z Evropské unie. Tajemník pro brexitové záležitosti Jacob Rees-Mogg krok odůvodňuje snahou ulevit v době rostoucích cen domácnostem a dodavatelským řetězcům, které se už nyní potýkají s problémy v důsledku války na Ukrajině.
  • Ruská plynárenská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Dle předsedkyně Evropské komise mají však země EU připraveny nouzové plány, protože se na tuto situaci s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu připravovaly. 
  • Evropská komise schválila Polsku plán pomoci zemědělcům za 836 milionů EUR na snížení dopadů vysokých cen hnojiv. Polsko se tak stalo první zemí EU, které Komise takový záměr schválila a rozsah veřejné pomoci bude v tomto ohledu rekordní. Varšavě byl schválen program subvencí za 3,9 miliardy zlotých, což zhruba odpovídá částce 836 milionů EUR.
  • Evropská komise zveřejnila seznam 100 měst EU, která se zúčastní mise EU zaměřené na vznik 100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst do roku 2030 – mise „Města“. Vybraných 100 měst zastupuje všech 27 členských států a dalších 12 měst se nachází v zemích přidružených k programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa, či v zemích s potenciálem přidružení k tomuto programu. Českým zástupcem se stalo město Liberec.
  • Evropská komise se rozhodla zaregistrovat evropskou občanskou iniciativu s názvem „End The Slaughter Age“. Organizátoři iniciativy vyzývají Komisi, aby vyloučila chov hospodářských zvířat z činností způsobilých pro zemědělské dotace a aby zahrnula etické a ekologické alternativy, jako jsou buněčné zemědělství a rostlinné bílkoviny. Požadují rovněž zavedení pobídek pro výrobu a prodej buněčně pěstovaných a rostlinných zemědělských produktů. 

 

KOMPLETNÍ INFORMACE A ZPRÁVY NAJDETE VŽDY V PŘÍSLUŠNÉM MONITORINGU EU (VIZ AKTUALITY NÍŽE).

MONITORING SI MŮŽETE POSLECHNOUT TAKÉ JAKO PODCAST NA SPOTIFY ZDE.