< Zpět

Politika soudržnosti po roce 2020

4. 6. 2018

DeX2491WAAIJDw7.jpg large

Místopředseda Evropské komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen a komisařka pro regionální politiku Corina Creţu, představili 30. května během plenárního zasedání Evropského parlamentu novou podobu evropských fondů v rámci politiky soudržnosti v příštím finančním období 2021-2027.

S rozpočtem ve výši 373 miliard eur v závazcích na období 2021–2027 má budoucí politika soudržnosti pomoci překlenout přetrvávající rozdíly mezi členskými státy i uvnitř členských států samotných. Zdroje budou nadále směřovat do regionů, které nejvíc potřebují dohnat zbytek EU. Převážná část investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti má být podle záměru Komise určena na inovace, podporu malých firem, digitální technologie a modernizaci průmyslu. Podpořit by měla také přechod na nízkouhlíkovou a oběhovou ekonomiku a boj proti klimatickým změnám, což povede k dosažení cílů Pařížské dohody. 

Přístup k regionálnímu rozvoji a vymezení regionů podpory

Nová politika soudržnosti se také zaměří na individuálnější přístup k regionálnímu rozvoji. Evropská komise zmiňuje, že regiony, které stále zaostávají, pokud jde o růst nebo příjem – většinou v jižní a východní Evropě – budou i nadále dostávat značnou podporu z prostředků EU. 

Politika soudržnosti zachová stávající systém tří kategorií regionů: méně rozvinuté, přechodové a více rozvinuté regiony. Rozhodujícím kritériem pro přidělování prostředků zůstává HDP na obyvatele. Kromě toho mají lépe odrážet realitu v praxi nová kritéria – nezaměstnanost, nízká úroveň vzdělání, změna klimatu a přijímání a integrace migrantů. 

Jednodušší pravidla a méně administrativy

Komise navrhuje méně složitá pravidla, méně byrokracie a mírnější kontrolní postupy pro podniky a podnikatele čerpající podporu z EU. Na všech sedm fondů, realizovaných v partnerství s členskými zeměmi, se bude například vztahovat jedna sada předpisů, což usnadní život programovým správcům fondů EU. Tento rámec rovněž umožňuje účinnější propojení s jinými prostředky ze souboru nástrojů rozpočtu EU; členské státy se mohou například rozhodnout převést část svých zdrojů politiky soudržnosti do programu InvestEU. Nový rámec rovněž kombinuje stabilitu nezbytnou pro dlouhodobé plánování investic s náležitou úrovní flexibility, aby bylo možné reagovat na nepředvídané události. Přezkumem v polovině období se zjistí, zda jsou pro poslední 2 roky období financování v programech zapotřebí změny a mezi programy fondů EU budou možné omezené převody zdrojů.

Návaznost na evropský semestr 

Komise také navrhuje posílit vazbu mezi politikou soudržnosti a evropským semestrem, vytvořit v Evropě prostředí příznivé pro růst a podnikání, aby investice EU i vnitrostátní investice mohly dosáhnout svého plného potenciálu. Tato větší podpora strukturálních reforem v rámci politiky soudržnosti zajistí plnou doplňkovost a koordinaci s novým, posíleným programem na podporu reforem.

Česká republika 

Česká republika bude moci z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti v získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč). Pro Českou republiku to představuje zhruba čtvrtinový pokles. Česko, které má v rámci Evropské unie dobrý ekonomický výkon a velmi nízkou nezaměstnanost, tak sice podle představ Komise zůstane příjemcem evropských peněz z fondů určených na podporu chudších a zaostalejších regionů, obdrží ale méně než ve stávajícím finančním období. 

"Je jasné, že vzhledem k našemu velmi pozitivnímu hospodářskému výkonu, který trvá už několik let, dostaneme z evropských fondů méně peněz než dřív," řekl HN český státní tajemník pro EU Aleš Chmelař

Český europoslanec Luděk Niedermayer, místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, v rozhovoru s ČTK uvedl, že plán Komise snížit dotace z kohezních fondů regionům, kterým se lépe daří, považuje za logický. „Je úspěch kohezní politiky, pokud ty země – i za přispění kohezní politiky – zrychlily svůj ekonomický růst a začaly dohánět ostatní,“ řekl a dodal, že by se čistým plátcům jen těžko zdůvodňovalo, „aby za těchto okolností posílaly svoje miliony eur zemím, kterým se ekonomicky daří lépe“.

Ke schválení nového rozpočtu je nutný souhlas všech zemí Evropské unie a také Evropského parlamentu. Česká republika si tak ještě může vyjednat přesnou částku, jenž půjde na kohezní politiku. 

Nová podoby politiky soudržnosti po roce 2020 má mít tedy 5 základních cílů:

1) inteligentnější Evropa díky inovacím, digitalizaci, ekonomické transformaci a podpoře malých a středních podniků;

2) zelenější, bezuhlíková Evropa díky provádění Pařížské dohody a investicím do transformace energetiky, obnovitelných zdrojů a boje proti změně klimatu; 

3) propojenější Evropa díky strategickým dopravním a digitálním sítím;

4) sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv a podpoře kvalitní zaměstnanosti, vzdělávání, dovedností, sociálního začleňování a rovného přístupu ke zdravotní péči; 

5) Evropa bližší občanům díky podpoře místně vedených strategií rozvoje a udržitelného rozvoje měst v celé EU.

Více informací najdete na stránkách Evropské komise

Zdroje použité při psaní článku: Euroskop, Euractiv a Hospodářské noviny